Z čeho se vyrábí šicí nitě

Textilní průmysl by se nemohl obejít bez přírodních i syntetických materiálů, z nichž se zhotovují nejen samotná plátna, ale také spojovací vlákna, kterým nikdo neřekne jinak, nežli nitě. Rozdělujeme je podle využití na šicí, vyšívací, stehové, lněné (režné) a hedvábné (např. pro obšívání dírek). Ty nejpoužívanější jsou určené pro šití.

barevné nitě

Jaké známe nitě na šití

Bavlněné – bavlna je nejvyužívanější materiál na výrobu textilií a také většiny nití. Existují dva základní druhy šicího vlákna, a sice s jednoduchým a dvojitým zákrutem, tzv. skaním. Jednoduché připomínají hedvábí z bource morušového, a proto se využívají tam, kde velmi záleží na povrchu a vzhledu stehu. U dvojitého zákrutu jde hlavně o pevnost spoje, což má význam např. u přišívání knoflíků.

Syntetika – syntetické polymery se pomalu, ale jistě vkrádají i do textilního průmyslu, a tak jistě nikoho nepřekvapí, že začínají nahrazovat i své bavlněné předchůdce. V tomto směru převládá polyester, je to velmi kompaktní, trvanlivý a dostatečně pevný plast, aby z něj bylo možné zhotovit velmi tenké vlákno podobným technologickým procesem, jako u bavlny. Dalším velmi využívaným materiálem je polyamid, známý pod obchodním názvem silon. Většina silonových nití je transparentních a jde o návin z jediného tenkého vlákénka, zatímco u polyesteru se vlákénko splétá. Polyesterové jsou také vhodnější pro šití na stroji, ať už domácím, nebo textilním plně automatickém systému.

nitě a špendlíky

Kombinované (jádrové) – jde o vzájemnou kombinaci dvou druhů materiálů – bavlny a polyesteru. Polyester se nachází uvnitř a bavlna jej obtáčí. Jde o velmi pevné nitě, využitelné pro složitější šicí techniky a textilie, kde velmi záleží na pevnosti spoje. Bavlna v tomto případě chrání vnitřní polyester před praskáním při zahřívání v průběhu šicího procesu na automatických šicích strojích.